Jak naučit psa tahat

Často se mě ptáte, jak naučit psíka tahat, abyste si mohli užít společné chvíle v přírodě i trochu adrenalinověji ;)
Ještě předtím, než se mrknete na níže uvedený postup, je potřeba vybrat psu správný postroj, sobě také správné vybavení... (o tom třeba příště!)
A je potřeba si také uvědomit, že spolu s tréninkem v zápřahu poroste kondička Vašeho psa - je tedy dobré za ním nezaostávat ;)))


Ráda bych později doplnila uvedený postup fotografiemi, prozatím ale aspoň textově:
 

Pokud pes netahá přirozeně a sám od sebe, prostě proto, že miluje pohyb vpřed, je potřeba ho to naučit. Jde o náčrt postupu, který jsem několikrát použila a osvědčil se mi, některé kroky případně pak můžou jít rychle za sebou, některé lze vynechat, u některých naopak zůstat déle podle potřeby psa.

Současně s postupem pro tahání je potřeba učit psa zatáčet na slovní povely. Je několik možností, dají se kombinovat nebo vymyslet jejich varianty. Vyberu si povely pro levou a pravou stranu (musheři používají povely "GEE" [čti "džíí"] - doprava, a "HAW" [čti "hooo"]- doleva), a učím psa nejprve dotek předmětu. Pak naučím vysílačky na krátkou vzdálenost, třeba na dotek plné stojící petflašky vlevo a vpravo, postupně prodlužuju vzdálenost, zkouším na stromy… později zkouším na procházce všude tam, kde se dělí cesta.


Druhá varianta – stavím psu nejprve doma „cestičky“ (třeba z klád položených na zemi), házím pamlsek s povelem pro stranový povel na jednu nebo druhou cestičku, postupně jen vysílám rukou a odměňuju, když si pes vybere správně, postupně odbourám ruce a pracuju jen na slovním povelu, mezitím zkouším na procházkách všude tam, kde je jakákoliv křižovatka.

 

Pokud mám povely doleva a doprava připravené doma, kdekoliv pak se psem jdu, zadávám povel pro zatočení, zastavím se a čekám, než si vybere správně, pak hodně pochválím (mmch vcelku se to hodí i v běžném životě :D )

Co se týká povelu pro zastavení: používám stůj, obvykle kdykoliv chci třeba psu odepnout na procházce vodítko. Dám povel, zastavím, jakmile pes zastaví taky (dojde na konec vodítka), hodně pochválím a odměním, třeba tím puštěním z vodítka, nebo jinou odměnou… Tohle obvykle psi pochopí během několika málo pokusů.

Spolu s povely začínám psa učit setrvalému tahu:

  1. Zvyknout psa na postroj, krátký nebo dlouhý, na to, že ho má na sobě, že ho oblíká a svlíká, postupně nechat na postroji třeba připnutou karabinku, aby si zvykl, že se mu tam něco pleská a dotýká

  2. Zvyknout psa na to, že má k postroji připnuté vodítko, nejprve jen tak volně, na tohle stačí chvilka, jde o to, aby psa nemátlo, že se mu občas přimotá do noh šňůra

  3. Začít brát psa v postroji a s plandajícím vodítkem na procházky nebo běhat, člověk se ale nepoutá, pes si zatím pobíhá vlastním tempem okolo, klidně může být i na jiném vodítku za obojek, pokud netáhne a měl by tendenci prchat do okolní krajiny. Odtud do všeho přidávám povely pro zatáčení a pro zastavení.

  4. Za vodítko s amortizérem připnuté k postroji dávám lehkou zátěž – nejprve lehčí, třeba klacky, které najdu cestou na procházce. Podstatou je, aby si pes začal pomalu zvykat, že cítí v postroji přes vodítko s amortizérem tah

  5. Přidávám zátěž, větší klacky, postupně tak, aby to psu nevadilo, přidávám i hlučnější věci, třeba řetěz – nejde o celkovou váhu zátěže, jde jen o vytvoření stálého setrvalého tahu přes amortizér na psa v postroji. Dosud stále vše zvládám při běžných procházkách

  6. Začnu cíleně běhat se psem (stále nejsem k němu připnutá!), pes má na postroji a amortizéru „mrtvou“ zátěž, teď ale začínám cílený klus nebo trysk (podle toho, jaký mám cíl a co zvládnu) na konkrétní trati, začínám startovat 3-2-1-GO rovně. V první fázi je trať velmi krátká, jen pár desítek metrů, cílem ale je, aby pes trať profrčel bez zastavování a čichání

  7. Prodlužuju trať

  8. Když jsem zhruba na jednom kilometru, začínám cíleně zůstávat kousek za psem, postupovat je potřeba po centimetrech (nebo podle toho, co pes snese), tak aby pes pořád tratí postupoval stejnoměrně, ale já byla vůči němu stále víc a víc vzadu. Pes pořád tahá mrtvou zátěž.

  9. Jakmile můžu vyběhnout, zařadit se kousek za psa a takhle proběhneme trať (můžeme postupně zvětšovat i délku trati), zkusmo se zapřáhnu místo mrtvé zátěže. Pes rozdíl pozná, proto slovně chválím pouze setrvalý tah, nikoliv napnutí a cuknutí vodítka!!!

  10. Prodlužu trať ad libitum.

Pokud chci nepoužívat vlastní nohy, ale vozit se na kolobce nebo kole, tak psa nejprve na stroj zvykám – nejdřív v klidném prostředí doma, odměňuju. Postupně brávám s sebou stroj na nějakou tu vycházku, nemusím vždycky, ale aby si psík zvyknul, že se kolem mě pohybují nějaká ta kola a neřešil je. Psa připřáhnu ke stoji až v poslední fázi, kdy můžu běžet tratí za psem s mrtvou zátěží. Teprve tehdy místo mrtvé zátěžě připřáhnu stroj, nejprve párkrát popoběhnu spolu s tím vším, pak zkusmo nastupuji a jedu.